Inspirujte se, jak na výběr, a kombinaci kynologických sportů
Návod opřený o léta zkušeností kynologických pamětníků, slovy moderní kynoložky
Ještě před 35 lety v České republice jste narazili jen na čtyři druhy sportů nebo lépe řečeno na čtyři druhy zkušebních řádů pro veřejnost.
Byly to:
- Zkušební řád pro psy služebních a pracovních plemen
- Mezinárodní zkušební řád IPO
- Zkušební řád záchranných psů
- Řád pro zkoušky loveckých psů z výkonu
Dnes je tomu jinak. Sportů pro psy je u nás opravdu mnoho, takže si snadno vybereme.
Z těch nejznámějších:
- Všestranný výcvik (stopa, poslušnost, obrana)
- Lovecký výcvik
- Pasení
- Agility
- Flyball
- Dogdancing a Tanec se psem
- Coursing
- Obedience
- Záchranný výcvik
- Mantrailing
- Mondioring
- Různé běhání a ježdění se psy
- Bull sporty
- Treibball
- Nosework
- Hoppers
a tak dále...
Ale jak si vybrat? Já osobně vždy radím vybírat si dle fyzických a povahových dispozic plemene a pak už je to jen na psovodovi a výcvikáři. Proč na výcvikáři? Protože to jak psovi vysvětlujeme, co a jak má dělat, tvoří vztah psa a psovoda a přístup k činnosti samotné. Ano samozřejmě jsou vyjímky jak ve psech tak i v lidech. Německému ovčáku se nemusí líbit obrana a borderce nemusí nic říkat pasení. I psovod může být cílevědomý, odvážný s pevnými nervy a rozhodnout se, že se svým Husky složí všestrannou zkoušku ZM.
Jsou ale věci které bychom při výcviku psa neměli podceňovat.
Za mě to jsou ty hlavní:
- Vyváženost činností psa
- Fyzická způsobilost a kondice
- Férový vztah a komunikace
Vyváženost činností psa
Sport který to splňuje i názvem je všestranný výcvik. Na stopě pes musí pracovat nosem což je jeho nejsilnější smysl. Na poslušnosti upotřebí své komunikační schopnosti a schopnost ovládat se. Obrana je také pro psa naprostou přirozeností, tedy upotřebení kořistnického pudu, který má v sobě každý pes. U různých plemen se v historii šlechtění tento pud buď rozvinul, jako u služebních plemen, přizpůsobil se, jako například u border kolie, ohařů a retrívrů či utlumil tak, jako u některých společenských plemen. Samozřejmě tím nechci říct, že jediný správný sport je všestranný výcvik. Pomůže nám však jako návod k výběru dobré kombinace sportů a doplňkových činností psa. Není samozřejmě nutné se přímo daným sportům věnovat závodně. Čas od času je však velmi vhodné dopřát svému psu využití všech svých pudů a schopností k jeho vyváženému rozvoji.
Uvedu příklady:
Stopa
Veškeré stopování jako je sportovní stopa či mantrailing dále nosework, pachové práce malých plemen (rozlišování, vyhledávání v ploše, ztracený předmět) či StPr (vyhledání předmětu v ploše dle IGP). Vystačíme si i vyhledáním hračky na louce spolu s interaktivními hračkami, čuchacími dečkami a podobnými činostmi. Prostě nějakou činnost u které se pes aktivně zklidní a musí přemýšlet.
Poslušnost
Různá poslušnost jako je poslušnost dle IGP, NZŘ, TART a IRO, NZŘSZBK, Obedience samotná nebo Rally obedience a také podobně poslouží dobře Dogdancing či jiné psí triky. Zde se jedná o činnost kde převažuje přímá komunikace psa s psovodem a nutnost psa se ovládat.
Obrana
Podstata obrany je v upotřebení kořistnického pudu. Patří tedy sem obrana dle IGP, NZŘ, TART a Mondioring. Samozřejmostí je Coursing a psí dostihy, některé Bull sporty, Flyball, Treibball, pasení a části loveckého sportu (norování, přinášení, vystavování a držení) . Tyto činnosti můžeme nahradit různými hrami s hračkami, jako je házení (s mírou), tahání a honění hraček.
Fyzická způsobilost a kondice
Zatímco jsme se v předešlé části bavili především o psychice psa, tato bude o fyzické stránce. Stavba těla psa se vyvíjela ve prospěch činnosti, pro kterou bylo plemeno šlechtěno. Proto jezevčík vypadá jako jezevčík a vipet jako vipet. V začátku článku jsem psala, že radím sport vybírat dle fyzických a povahových dispozic daného plemene. Tento fakt je potřeba si zde uvědomit ještě více. Není vhodné například s anglickým buldokem běhat agility a nutit ho překonávat překážky které mohou ublížit jeho páteři či chtít po barzojovi aby tahal sáně nebo těžké náklady bull sportů které mu mohou také ublížit. Je tedy důležité si vždy uvědomit to pro co bylo dané plemeno vyšlechtěno a dle toho vybírat sport.
Kondice je také důležitou částí zejména u psů kteří se věnují méně bezpečným sportům a u vrcholově závodících psů, po kterých chceme obrovské výkony. Pravidelné procházky jsou samozřejmostí ale rozhodně neuškodí správné zahřátí a protahování před a po výkonu. Další činností je cílené osvalení jednotlivých částí těla psa, jako je balanční cvičení. Zde také platí jako, u protahování, činnost provádět správně, jinak můžeme psovi vážně ublížit. U psů kteří se sportům věnují na vrcholové úrovni je vhodné průběžné zařazení různých terapii, jako je hydroterapie či magnetoterapie a různých výživových doplňků. Pro všechny sportovce by měla být samozřejmostí výživa kloubů.
Férový vztah
Tato část je poslední, nikoli nejméně důležitá. Pro mě a mé psy je v životě nejdůležitější komunikace. Protože žiji v rodině, kde momentálně máme sedm psů, je komunikace velice důležitou součástí našich životů (lidských i psích). Každý z nás má potřeby, které musíme uspokojovat a to nejen ty základní. Třeba když naše nejstarší krysařice Adélka chce ve 13 letech už klid a pohodlí a v jejím oblíbeném pelíšku spí někdo jiný jednoduše si za mnou přijde a sdělí mi to. Protože mám pro seniory slabost vysvětlím jiné krysařici zabírající Adélce místo, že si může lehnout jinam. Tuto příhodu berte samozřejmě s nadhledem (ne, že by se to nestalo Adélka je fakt číslo). Chvilky kdy musím komunikaci se psy nutně zvládnout je asistence. Nemluvím o podání boty či jiné běžné věci mluvím o chvilkách kdy mi nic jiného nezbyde. To se mi stalo na jedné procházce kdy ke konci prudce stoupajícího kopce ze kterého není cesta zpět jedině snad kotrmelci, spadla přes cestu větev kterou jsem nemohla odtáhnout ani přejet. Zde bylo jen na mé schopnosti komunikace mým fenkám vysvětlit, že větev musí pryč.
Tvoření vztahu je taky velice důležité. Dobře se vztah tvoří v situacích kdy společně musíte něco překonat třeba strach z předmětů u štěněte a jiné. Zase přidám další jednu z mých mnoha příhod na které se nezapomíná. Před několika lety jsem chvátala na pohovor, špatně jsem odhadla práh a z vozíku spadla. Vozík mi odjel několik metrů pryč a přetočil se na bok. Nejdříve jsem se snažila Gerušce vysvětlit aby mi vozík přitáhla ale nebylo to v jejích možnostech. Protože se to stalo v zimním měsíci rychle jsem začala prochladat. Dodnes nevím jak na to tato hyperaktivní fena přišla ale řešením této situace pro ni bylo lehnutí si ke mě co nejblíž a zahřívat mě což nikdy dřív neudělala.. Zaplať pánbůh jsem nechala otevřená vrata a tak jsem vyčkávala až na ulici projde někdo kdo mi vozík přiveze.
Komunikace v tréninku je trochu odlišná od té v běžném životě. Zde se snažím stylem samá voda - přihořívá - hoří vysvětlovat co mám na mysli. Zde je pro mě velice důležitá individualita. To znamená, že nepřistupuji stejně k jemné a citlivé borderce tak jako k sebevědomému ovčákovi který mě má na háku a dělá si ze mě legraci.
Závěrem bych ráda napsala, že méně je někdy více a to platí i ve vybírání sportů. Pokud se se psem chcete věnovat více sportům a třeba i něčeho dosáhnout, není moudré volit víc jak tři sporty. Ze začátku to jde ale jakmile se začnete blížit k vrcholu je to obtížnější a obtížnější jak na úsilí a čas psovoda tak ale i na nároky na psa.