Socializace
Důležitá etapa života psa
I když jsem si vědomá důležitosti rozvíjení štěněte v jednotlivých fázích vývoje, oblíbené štěněčí školky u mě nenajdete. Je to z toho důvodu, že jsem si vědomá jak psychických potřeb štěněte, tak především fyzických!
V období růstu (individuálně cca do 14 měsíců) je štěně náchylné k různým drobným poraněním (kostí, kloubů, vaziv a jiných). Je možné, že v případě, kdy se štěně nepatrně poraní (nárazem, ujetí nohy a jiných), může mít v dospělosti toto drobné zranění fatální důsledky ve formě nepříjemných ortopedických diagnoz. Z tohoto důvodu s nekontrolovaným pohybem štěňat na lekcích výchovy nesouhlasím a neprovádím je.
Dalším důvodem, proč s tímto způsobem socializace a výchovy štěňat nesouhlasím je, že se často u psů v dospělosti objevuje neovladatelná potřeba komunikace (her) s cizími psy. Hra štěněte s ostatními psy je pro něj mnohem zábavnější než obvyklá komunikace s páníčkem proto často nastává problém odvolání psa od ostatních psů.
I když v knihách o etologii psa najdeme, že vývojová fáze - socializace je zhruba v období od druhého do třetího měsíce věku štěněte není to pouze toto období kdy je potřeba štěně socializovat. V tomto období si obvykle štěně přivezeme domů, takže se o tuto fázi vývoje dělíme s chovatelem.
Z mého pohledu je ale nejdůležitější třetí měsíc - období strachu ve kterém je velice důležité aby štěně nezažilo nepříjemnou zkušenost (útok cizího psa, jiného zvířete či člověka, různé pády a jiné šoky a vyděšení).
Důležité je i období do puberty ve kterém si štěně srovnává umístění v rodině a je nutné štěně seznámit se vším co ho v životě může potkat (různé prostředí, lidi, zvířata a situace).
Pak nastává období puberty sedmý až dvanáctý měsíc. V tomto období slýchávám od klientů, že štěně zapomnělo povely, stává se z něj agresivní pes, zcela ignoruje páníčka a jiné. Mou radou je vždy '' Nebojte to přejde je v pubertě. Zatněte zuby, vydržte to a buďte důslední! ''.

A v neposlední řadě se obvykle ve školkách pro štěňata nerozdělují štěňata dle velikosti a věku. Není myslitelné aby si tímto způsobem spolu hrálo štěně bernardýna a čivavy. Psi obřích plemen jsou jako štěňata velice neohrabaní a snadno v zápalu hry ublíží sobě či jinému štěněti. Štěňata miniaturních plemen jsou již ve druhém a třetím měsíci mrštná a rychlá, ale o to mnohem náchylnější k úrazům.
Dalším zmiňovaným rozdělením je věk. Snadno se může stát, že ve chvíli kdy si spolu hrají dvouměsíční štěně a sedmiměsíční stěně, může starší ze štěňat špatně vyhodnotit situaci a mladší štěně ''osolí''. Z výše uvedeného důvodu může pro mladší štěně zůstat na duši šrám a objevit se v dospělosti tak často zaměňovaný strach za agresi.